Vítězné práce Cena Crytur 2024

Matěj vystudoval bakalářský a navazující magisterský studijní program jaderná chemie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. V rámci svého bakalářského studia se začlenil do výzkumné skupiny Radiofarmaceutické chemie, kde se začal zabývat problematikou využití nanočástic magnetitu jakožto nosičů radionuklidů. V rozvoji tohoto tématu pokračoval i v rámci navazujícího magisterského studijního programu, kde se kromě magnetických nanočástic začal věnovat i přípravě perspektivního terapeutického radionuklidu 161-terbium. Výsledky své práce publikoval na několika tuzemských a zahraničních konferencích a je spoluautorem tří publikací v impaktovaných časopisech.

Separacím radionuklidů lanthanoidů se v současné době Matěj věnuje v rámci svého doktorského studia, které vykonává pod vedením školitelů z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Ve svém volném čase je Matěj vášnivým cukrářem.

Dominika Popelová je v r. 2024 studentkou prvního ročníku doktorského studia na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde působí na katedře Laserové fyziky a fotoniky. Ve svém výzkumu se zaměřuje na laditelné lasery pracující v blízké a střední infračervené oblasti.

Během magisterského studia v oboru Fyzikální elektronika se věnovala generaci laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm. Ve své diplomové práci prokázala, že toto záření lze efektivně generovat pomocí jednoduchých a kompaktních laserů využívajících thuliová pevnolátková aktivní prostředí a objemové Braggovy mřížky navržené pro tuto vlnovou délku. Tyto lasery mají potenciální využití v aplikacích, jako jsou Lidary nebo optické komunikace ve volném prostoru.

Kristián Šalata vystudoval fyziku kondenzovaných látek a materiálů na Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kde nadále pokračuje v doktorském studiu. Na Katedře fyziky materiálů se od svého bakalářského studia podílel na výzkumu metastabilních titanových slitin pro účely vývoje materiálu na výrobu bioimplantátů pod vedením RNDr. Dalibora Preislera, Ph.D.. Ve své diplomové práci se věnoval návrhu, výrobě a charakterizaci slitin se zvýšenou koncentrací kyslíku s cílem objasnit změnu krystalické struktury při jejich zakalení. Tato transformace sehrává důležitou úlohu při optimalizaci mechanických vlastnost slitin pro výrobu kloubních implantátů, jakými jsou pevnost a elastické chování podobné kosti. Výsledky byly prezentovány na několika mezinárodních konferencích a získané poznatky budou dále aplikované na výzkum nových slitin s vylepšenými vlastnostmi plastické deformace. Kristián kromě výzkumné práce rád cestuje, vyučuje, leze na umělé stěně a čte básně. 

Nina absolvovala bakalářský obor Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství a navazující magisterský program Chemické inženýrství a bioinženýrství na VŠCHT Praha. Během studia působila ve výzkumné skupině Droplet Laboratory, kde se zabývala syntetickými chemickými systémy napodobujícími ty biologické. V rámci své diplomové práce se zaměřila na růst a morfologické změny myelinových figur připomínajících myelin obklopující nervová vlákna. Dílčí výsledky její práce byly publikovány ve sborníku MIT Press a prezentovány na mezinárodní konferenci ALIFE 2024 v Kodani. Na této konferenci, zaměřené na výzkum umělého života, získala ocenění za nejlepší studentský poster. V současné době Nina pokračuje v doktorském studiu na programu Chemické a procesní inženýrství, kde se věnuje výzkumu mezibuněčné komunikace enkapsulovaných mikroorganismů. Kromě výzkumu se aktivně zapojuje do mezinárodních projektů v rámci programu COST umožňující cenné spolupráce a spoluorganizuje odborné i popularizační akce, například letní školy pro středoškolské pedagogy a studenty.

Filip nikdy nepředpokládal, že by se vydal cestou techniky. Po základní škole mu strojírenství, elektrotechnika nebo chemie připadaly příliš složité a obtížné na pochopení. Technické obory pro něj jednoduše nebyly lákavé. Na doporučení rodiny a přátel se však rozhodl překonat své obavy a přihlásil se na střední průmyslovou školu strojní. Právě zde objevil, že strojírenství má své kouzlo – nadchlo ho, jak vše do sebe logicky zapadá a funguje podle jasných pravidel. Po maturitě se proto s nadšením pustil do studia na Fakultě strojní ČVUT, kde úspěšně absolvoval bakalářský i magisterský program. Během magisterského studia si vybral specializaci na materiálové inženýrství, které ho zaujalo praktickými možnostmi i inovativními přístupy.

Diplomovou práci zpracovával ve spolupráci s Ústavem fyziky plazmatu AV ČR a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Jeho výzkum se soustředil na vliv velikosti částic hliníkového prášku na mechanické vlastnosti materiálů vyráběných technologií CSAM (Cold Spray Additive Manufacturing). Výsledky této práce byly představené na konferenci ITSC 2024 prostřednictvím krátkého článku, jehož byl Filip spoluautorem. Článek zde získal ocenění „Best Paper“ a v neposlední řadě se Filipova diplomová práce umístila na prvním místě ve Zvoníčkově nadaci, prestižní soutěži Fakulty strojní.

Dnes Filip pokračuje v doktorském studiu a věnuje se výzkumu 3D tištěných materiálů na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.