Vítězné práce Cena Crytur 2021

Anna-Marie studuje 1. ročník doktorského studia na VŠCHT Praha. Od bakalářského studia na VŠCHT se podílí na výzkumu ve skupině pokročilých kompozitních materiálů na Ústavu anorganické chemie. Zabývá se především chemií stavebních materiálů, zejména pak kompozitních materiálů na bázi reaktivního oxidu hořečnatého s využitím různých typů nanoaditiv a sekundárních plniv. V minulosti publikovala celkem 15 publikací v impaktovaných časopisech indexovaných v databázi Scopus, účastnila se mezinárodních i českých konferencí a dvakrát zvítězila ve studentské vědecké konferenci. Absolvovala zahraniční stáž na německé TU Bergakademie Freiberg na Ústavu keramiky, žáruvzdorných materiálů a kompozitů (Institut für Keramik, Feuerfest und Verbundwerkstoffe) pod vedením prof. Christose G. Anezirise a Dr. Enrica Stortiho, kde se věnovala přípravě materiálů na bázi Al₂O₃ pro 3D tisk. V současnosti souběžně s doktorským studiem vyučuje bakalářský předmět Chemické a bilanční výpočty na VŠCHT Praha.

Katarínu od dětství bavila matematika. Proto po maturitě hledala studijní obor, kde by mohla matematiku aplikovat. Fyzika jí učarovala proto, že vysvětluje jevy, které se dějí okolo nás. Během bakalářské práce se začala věnovat výzkumu funkčních tvrdých povlaků a rozhodla se pokračovat v oboru fyzika pevných látek. Diplomovou práci zaměřenou na tenké vrstvy na bázi diboritu tantalu prezentovala na studentské vědecké konferenci, kde zvítězila. Výsledky práce byly také publikované v zahraničí. Nyní pokračuje v doktorském studiu na své Alma mater a pokračuje ve výzkumu vysokoteplotních kluzných vrstev. Ve volném čase ráda čte, peče a věnuje se krasobruslení.

Ľuboš  se už v prvním ročníku studia zapojil do výzkumného týmu, zabývajícího se studiem a vývojem pórovitých materiálů. Během studia se věnoval vývoji a studiu termosenzitivního  mezopórovitého silikátu pro cílený transport léčiv. Výsledky jeho práce byly publikované v impaktovaných časopisech a prezentované na domácích a zahraničních konferencích. Během studia získal také bohaté zkušenosti s různými typy nanomateriálů. V současné době pokračuje v doktorském studiu, kde se se svým školitelem věnuje pórovitým materiálům, konkrétně metalo-organickým sítím (MOF), mezipórovitému silikátu a  oxidu titanu pro environmentální využití. Spolupracuje s firmou BOVACHEM s.r.o. na vývoji nanočástic kovů a jejich oxidů pro průmyslové využití.

Ondřej se na Technické univerzitě v Liberci zabývá výzkumem v oblasti nanotechnologií a nanověd, zejm. syntézou chemicky čistých nanomateriálů pomocí speciálních pulzních laserů. Díky interakci intenzivních paprsků světla s materiály ponořenými v kapalině se týmu podařilo vytvořit inteligentní tekutiny z ultra malých nanočástic železa, slučovat nemísitelné prvky pro vytváření nekonvenčních nanoslitin, či modifikovat povrch nanovlákenných membrán pro zlepšení jejich schopnosti získávat čistou vodu z extrémně znečištěných zdrojů. Během let mezioborového výzkumu tak Ondřej úspěšně navázal spolupráci s několika mezinárodními laboratořemi, a to na University of Padua, Silesian University of Technology, či Středoevropském technologickém institutu CEITEC.

Nyní se Ondřej věnuje vyřešení největšího světového problému v oboru laserové syntézy – předurčování vnitřní struktury bimetalických nanočástic, jež může vést k důležitým pokrokům v oblastech jako jsou nanomedicína, nanokatalýza, či environmentální chemie. Daný průlom navíc povede ke kroku vpřed, aby se laserová syntéza stala hlavním konkurentem k moderním chemickým metodám přípravy nanočástic. Utvoření nového laserového průmyslu tak umožní se vyhnout paradoxnímu scénáři, kdy se utopíme v chemickém odpadu pocházejícím z přípravy nanomateriálů, které nám měly původně pomáhat.

Miroslav vystudoval magisterský program fyzika kondenzovaných látek. Tématem zpracovaným ve své diplomové práci se zabýval od druhého ročníku svého vysokoškolského studia. Získané výsledky prezentoval ve formě publikací v impaktovaných časopisech a na mezinárodních vědeckých konferencích.  V současném doktorském studiu se věnuje zavádění nové metodiky přímého měření magnetokalorického jevu a nadále pracuje ve vědecké skupině Centra Progresivních materiálů TIP-UPJŠ.