Vítězné práce Cena Crytur 2020

Denisa vystudovala bakalářský a magisterský program zaměřený na laserovou techniku. Ve 2. ročníku studia dostala příležitost začlenit se do vědeckého týmu v laserovém centru HiLASE v Dolních Břežanech. Zde pracovala na vývoji kompresoru pulsů vysokovýkonného tenkodiskového pikosekundového laserového systému. Z dosažených výsledků vypracovala své závěrečné práce, publikovala je v impaktovaném časopise a prezentovala na mezinárodních konferencích. V současné době pokračuje doktorským studiem na téže fakultě a na pracovišti HiLASE se zabývá vývojem kilowattového pikosekundového laserového zesilovače.

Filip se během prvního ročníku studia začal aktivně podílet na výzkumu na Ústavu anorganické chemie na VŠCHT Praha. Jeho bakalářské i magisterské studium bylo orientováno na anorganické nekovové materiály. Ve skupině pokročilých kompozitních materiálů se věnuje zejména vysokoteplotní supravodivé keramice na bázi směsného oxidu mědi, ale také alternativním pojivům pro stavební průmysl, nano-funkcionalizovaným filtrům pro čištění vody či přípravě tenkých vrstev. Již od druhého ročníku bakalářského studia spolupracuje s firmou CAN SUPERCONDUCTORS s.r.o., která se věnuje vysokoteplotním supravodičům. Během svého studia publikoval 13 impaktovaných publikací, účastnil se šesti mezinárodních konferencí a třikrát zvítězil ve studentské vědecké konferenci (SVK). V posledním semestru magisterského studia vycestoval na stáž na Inženýrskou fakultu University of Cambridge do skupiny „Bulk Superconductivity Group“ pod vedením Dr. Johna Durella, kde se věnoval pokročilým metodám přípravy vysokoteplotních supravodičů. Filip pokračuje v doktorském studiu na Ústavu anorganické chemie na VŠCHT Praha se zaměřením na vysokoteplotní supravodivou keramiku ve spolupráci s CAN SUPERCONDUCTORS s.r.o. a také vyučuje chemické a bilanční výpočty na VŠCHT Praha.

Že se Petr bude zabývat fyzikou, bylo zřejmé již od jeho dětství. Už jeho učitelka v první třídě správně odhadla, jakým směrem se budou jeho cesty ubírat. Na gymnáziu se tato volba ještě více prohloubila po mnoha účastech v různých matematických a fyzikálních olympiádách, ve kterých Petr pravidelně obsazoval přední příčky. Mezi jeho úspěchy patří i první místo v projektu Jaderná maturita Temelín. Jeho volba vysoké školy tak byla jasnou záležitostí. Ve druhém ročníku studia na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se seznámil se svým budoucím školitelem RNDr. Jiřím Prchalem, Ph.D., pod jehož vedením Petr úspěšně absolvoval nejprve bakalářské a poté také magisterské studium. Nyní pokračuje ve studiu doktorském. Předmětem jeho diplomové práce a oborem jeho působení je studium fyziky pevných látek, konkrétně vzácnozeminných intermetalik typu R2T2X, a vlivu extrémních podmínek, zejména ve formě vysokého mechanického tlaku, na jejich fyzikální vlastnosti. I při studiu na vysoké škole se neváhá účastnit různých konferencí a soutěží, na Česko-Slovenské studentské vědecké konferenci ve fyzice obsadil v roce 2019 první místo. Fyzikou se ovšem Petr nezabývá pouze při svých studiích, ale je rovněž už více než 7 let vedoucím fyzikálního kroužku pro děti, prostřednictvím kterého připravuje pro vědeckou půdu další zvídavé žáky. Mezi jeho další zájmy patří cestování, sport (fotbal, stolní tenis, lyžování), čas strávený s rodinou a s přítelkyní.

V červenci 2020 Maxim Lisnenko úspěšně obhájil na katedře netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Technické univerzity v Liberci diplomovou práci, za kterou získal Cenu rektora TUL. Chemie a biologie ho bavily odmala, protože: „Biochemie studuje sloučeniny uhlíku, které umí lézt.“ Proto předmětem jeho výzkumu bylo propojení biologie – lidských trombocytárních růstových faktorů a materiálového inženýrství – nanovlákenných scaffoldů založených na polyvinylalkoholu (PVA). Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakteristikou funkcionalizovaných nanovlákenných materiálů, které na základě již získaných výsledků mají vysoký potenciál pro použití ve tkáňovém inženýrství, např. při hojení velkých a chronických kožních poranění. Kromě vědecké a laboratorní činnosti mezi Maximovy koníčky patří hudba, karate Shōtōkan a cestování. V současnosti Maxim pokračuje v doktorském studiu na fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a je zaměstnán jako pracovník vědeckého výzkumu na novém oddělení Bioinženýrství TUL pod vedením prof. RNDr. Davida Lukáše, CSc.

František se stal materiálovým inženýrem tak trochu shodou náhod. V mládí ho bavila fyzika a zajímal se, jak funguje svět kolem nás, na střední škole ale věnoval velké úsilí české baseballové reprezentaci a s budoucností si hlavu tolik nelámal. Vysokoškolský obor Chemie a technologie materiálů na VŠCHT si pak zvolil i proto, že obor nebyl úzce zaměřený a umožňoval později vyhranit se různorodými směry. Obor ho nakonec oslovil natolik, že absolvoval s červeným diplomem a magisterské studium věnoval optimalizaci technologie přípravy grafenu. Během studií si odskočil na rok do Francie a na semestr na University of Utrecht. Zatím největší profesní zážitek má z pracovní stáže v Japonsku na Kyoto Institute of Technology. Nyní se věnuje doktorskému studiu a práci na fyzikálním ústavu AVČR. Když František nepracuje, tak nejraději tráví čas rybařením a sní o vlastním jablečném sadu s výrobou cideru.

Po studiu na osmiletém gymnázium Rostislav pokračoval ve studiu na strojní fakultě VUT v Brně. S materiálovými vědami se poprvé seznámil během prvního ročníku v předmětu Úvod do materiálových věd a inženýrství a později také s lektorem a následným vedoucím bakalářské práce, Ing. Jan Čížek, Ph.D. Bakalářská práce byla prvním zásadním krokem k diplomové práci a jejím tématem byla analýza a zhodnocení práškového podavače použitého v přístroji Tekna TekSpray 15 určeného k depozici povrchových vrstev s využitím technologie radiofrekvenčně řízeného indukčně vázaného plazmatu. Již součástí této práce byla nad rámec zahrnuta i depozice povrchových vrstev wolframu na grafitové substráty. Rosťa se rozhodl v diplomové práci navázat na bakalářskou práci, jelikož ho zvolené téma zaujalo a byl velmi spokojen se spoluprací a dopomocí nejen vedoucího, ale také výzkumníků z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Nastoupil tedy na navazující magisterský obor Materiálové inženýrství, který mu umožnil se této problematice dále věnovat. Diplomová práce se již hlouběji zaměřila na depozici wolframových vrstev pomocí technologie RF-ICP. Klíčovou roli během vzniku diplomové práce sehráli vedoucí práce Ing. Jan Čížek, Ph.D. a výzkumný pracovník Ing. Jakub Klečka, oba z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

V profesním životě Rostislav aktuálně pokračuje jako mechanický konstruktér, kde jsou mu materiálové znalosti obrovskou výhodou. S Ing. Jan Čížek, Ph.D. i nadále spolupracují, např.: 3D model plazmového reaktoru. V osobním životě se Rostislav věnuje hlavně cvičení a sportu obecně.