Crytur otevřel nové ultračisté prostory

Firma vyrábí detektory pro elektronové mikroskopy a laserové materiály, ale také klíčové komponenty do špičkové americké laboratoře Electron-Ion Collider. Zároveň si buduje silnější pozici v čipovém byznysu, kde hraje sice málo viditelnou, ale o to důležitější roli. Právě její detektory umožňují zkoumat kvalitu čipů na na úrovni nanometrů a odhalovat i ty nejmenší vady.
Právě tyto mikroskopické „oči“ zachycují signály vznikající při dopadu svazku elektronů na polovodič. Detektory tak slouží nejen výzkumným účelům, jako jsem například přístroje vyráběné v Thermo Fisher, ale i pro mikroskopy, které jsou součástí výrobních linek na polovodiče.

Elektronová mikroskopie tvoří přibližně polovinu ze zhruba sedmisetmilionového obratu firmy, která kromě detektorů vyrábí především umělé krystaly pro lasery nebo fyzikální experimenty. To, že se Cryturu sázka na čipy vyplácí, potvrzuje i skutečnost, že tento týden otevřel novou výrobní halu za 400 milionů korun, která mu umožní zvýšit produkci špičkových detektorů.

Evropa se před dvěma lety pokusila posílit svou pozici v polovodičovém průmyslu takzvaným Aktem o čipech. Soubor opatření měl vyvolat vlnu investic do jejich výroby. EU ale nedokázala přilákat špičkové světové výrobce ani navázat celý zbytek dodavatelského řetězce.

Většinu financí poskytly členské státy, projekty však musela schvalovat Evropská komise, což celý proces výrazně zpomalovalo. I proto firmy z polovodičového průmyslu letos v březnu vyzvaly komisi, aby připravila „Chip Act II“ – tentokrát se zaměřením nejen na výrobu, ale i na vývoj čipů, materiály a technologická zařízení.

S tím souhlasí i Jindřich Houžvička. Podle něj má pro Česko smysl zapojit se jen tam, kde už dnes reálně vyniká. „V polovodičovém průmyslu jsme silní jen v jediné oblasti – ve výrobě zařízení. Pokud chceme být součástí evropského čipového ekosystému, musíme investovat tam, kde máme náskok. Ne tam, kde nemáme žádné know-how.“

Jak vzniká detektor, se můžete podívat ZDE.

(Zdroj: HN, TZ)